Deset dní po dni, který tradice vede jako svěcení Burgu, stál Burg Allmutter ve Štěpánské vyrabovaný. Dne 2. Christmond 1897 bylo nad Prahou vyhlášeno stanné právo — a týž den vyřadila Allmutter jeden Reych z řady Reychů, protože se v něm vedly politické spory.
Christmond je prosinec; Schlaraffové užívají staré německé názvy měsíců. Lenzmond je březen, Ostermond duben, Erntemond srpen, Windmond listopad. → Anno Uhui: jak Schlaraffen počítají
Jazyková nařízení a co z nich vzešlo
Na jaře 1897 vydala Badeniho vláda jazyková nařízení, která ve vnitřním úředním styku postavila oba zemské jazyky na roveň. Neuklidnila nic. V německojazyčných oblastech Čech se zvedl odpor; v Liberci a v Žatci došlo k útokům na českou menšinu. Po padu Badeniho vlády se tyto spory na konci Windmond a na začátku Christmond 1897 obrátily proti Praze.
Napadeny byly domy, hostince, školy a obchody pražských Němců a Židů; v Karlíně, na Žižkově, na Smíchově, v Holešovicích a v Libni přerostly nepokoje v pogromy. Vedle policie musela zasáhnout armáda. Dne 2. Christmond 1897 bylo nad Prahou vyhlášeno stanné právo a pouliční násilí skončilo. [KAL-25]
Krčma Burgu
Burg Allmutter, obydlený necelé tři týdny, byl opakovaně napaden. Hostinská místnost hospodského Töpfera v přízemí byla zcela vyrabována. Soudobá zpráva, kterou cituje odborná studie Muzea hlavního města Prahy:
„Zástup vnikl s velkým křikem a jubilováním do domu a do prostor restaurace v přízemí, kde nevítaní hosté postupovali vskutku barbarsky. Ze stěn trhali obrazy, lámali je a šlapali po nich, až zbyly jen cáry; busty na stěnách rovněž strhali a roztloukli; zařízení restaurace padlo stejně za oběť, takže nezůstal celý žádný stůl a žádná židle.“ [KAL-25]
Dalšímu rabování zabránily jen přivolaná policie a armáda. Kresba tohoto útoku, pořízená roku 1897 Praga-Sassem Parcivalem de Vry, se nachází v berlínském Geheimes Staatsarchiv. [KAL-25] → Allmutterburg ve Štěpánské
Týž den: vyřazení Saazie
A téhož 2. Christmond 1897 učinil allschlaraffický smírčí soud, jemuž Allmutter předsedala, rozhodnutí, které o tomto Reychu vypovídá více než kterýkoli pamětní spis: vyřadil Reych Saazia (99) z řady Reychů a ukončil tím jeho existenci. [KAL-25]
Důvodem byly nekončící rozepře mezi žateckými Sassen, které v té době nabyly podoby politického hašteření; Reych se rozpadl na německonacionální a německoliberální tábor. Stanovy Schlaraffie výslovně zakazovaly rozpravy o politice, financích a náboženství.
V den, kdy bylo nad vlastním městem vyhlášeno stanné právo a kdy vlastní Burg stál zpustošený ve Štěpánské, Allmutter tento zákaz prosadila.
Jak Reychy reagovaly
Reichenbergia sáhla po rétorice německých nacionálů, nazvala své město hrází „uprostřed rozbouřených vln gigantického boje mezi germánstvím a slovanstvím“, odsoudila útok jako barbarství a vyzvala k pomocné akci pro „milovanou Allmutter“. Koordinaci převzala Berolina a požádala Reychy, aby ke čtyřicátému výročí založení darovaly na obnovu sochy, obrazy a vitráže. [KAL-25]
Praga poděkovala a jakoukoli věcnou pomoc odmítla — spoléhá na vlastní síly a na ochotu svých pražských Sassen k obětem. Concil ve Vindoboně v Ostermond 1898 přesto jednomyslně schválil podporu 6 000 marek z přebytků fondu. [KAL-25]
Cena: tichá výročí založení
Cena se ukázala v letech, která následovala. Kulaté slavnosti k výročí založení — schlaraffsky Stiftungsfest — u Allmutter ztichly. Čtyřicátá, ohlášená pro rok 1899 s pozváním všech Reychů a odložená na Lenzmond 1900, se nakonec konala jen v úzkém kruhu pražských Sassen, dne 21. Ostermond 1900, v rámci pasování na rytíře. Padesátá byla roku 1909 spolu s VII. Concilem přeložena do Vindobony — Praga nepovažovala bezpečnost tolika hostů v Praze po stanném právu z Christmond 1908 za zajištěnou. [KAL-25]
V Allmutterburgu se nikdy nekonal žádný Concil. Allmutter byla duchovním středem celosvětového svazu ve městě, v němž si už žádné velké shromáždění netroufla.
Prameny k této stránce: [KAL-25] → Zpět na Pragu