Když Praga zanikla, její vybavení nebylo zničeno. Bylo rozděleno.
Co se z Allmutter Pragy dodnes dochovalo, se nachází v Bielefeldu, v Braunau am Inn, v Bamberku, ve Vídni, v Neckarsulmu, v Bernu — a v Praze. Ani jediný z těchto kusů nestojí tam, kam patří. Dohromady tvoří inventář rytířského sálu, který už neexistuje.
Mapa rozptýlení
| Místo | Co se tam nachází |
|---|---|
| Bielefeld — Ravensbergia | Ahalla-Schrein vysoký 5,35 m, převezený přes hranici ve třech částech |
| Braunau am Inn — Brundunum (234) | Vyřezávaný Praga-Uhu s noční čepicí a kus zábradlí schodiště |
| Bamberg — Babenbergia | Původní výplně dveří hradní brány a emblém „In arte voluptas" |
| Vídeň — Vindobona (24) | Prapor z roku 1861 a slavnostní lavice z roku 1884 |
| Neckarsulm — Heylbronnen | Další části zábradlí a sloup s Uhuem |
| Bern — Berna (70) | Jádro archivu Pragy, převezené přes hranici 11. února 1939 |
| Praha — in situ | Brána ve fasádě Alcronu a pamětní deska vedle ní |
Nejstarším kusem je prapor: vysvěcen 30. května 1861 při výletu do Závisti, o třiadvacet let starší než slavnostní lavice a o pětatřicet let starší než Ahalla-Schrein. Je tak vůbec nejstarším dochovaným kusem Schlaraffie.
Jak jsou tyto stránky uspořádány
Ke každému kusu patří stejných pět otázek: Co to je. Kde to stálo. Jak se to odtud dostalo. Kde to je dnes. Kdo to opatruje. Tam, kde má příběh záchrany dvě verze — a to se stává častěji, než šlaraffskému vypravěčskému zápalu prospívá —, jsou uvedeny obě.