Tři stavební díly téže hradní brány, tři oddělené cesty.
Brána — zůstala tam, kde byla
Kovaná hradní brána zůstala, na rozdíl od téměř všeho ostatního, v Praze. Byla prohlášena památkově chráněnou, čímž byly zmařeny veškeré pokusy schlaraffských Reychů o její získání. Po dlouhých jednáních byla 1998 zasazena jako slepá brána do fasády tam postavené hotelové budovy — na severní straně vnější zdi, vedle vjezdu do podzemních garáží. Tato brána je považována za originál, nikoli za repliku. Podrobné znění a fotografii vedle ní visící pamětní desky: → Pamětní desky
Nad branou dodnes trůní litý Uhu, „bronzový, matný a lesknoucí se", vysoký téměř 0,75 metru:
„Však úplně nahoře dosud trůní / Uhu, bronzový, matný a lesknoucí. […] Poznal všechny rytíře / kteří byli v jeho péči. / Urschlaraffů vznešený hrad / pro všechny je on dramaturg."
— Jk Andres (232), Ritterarbeit, a. U. 147
Výplně dveří — zachráněné do Bamberku
Výplně dveří hradní brány s vyřezávaným znakem Pragy a emblém „In Arte Voluptas" nad bývalým vchodem byly po více než dvouletém úsilí legálně získány Rt Muranem a zachráněny krátce před demolicí. Dnes se nacházejí v h. R. Babenbergia (Bamberk): výplně dveří tam zdobí tamní Ahallaschrein, emblém bránu Metisburgu.
Zábradlí — do Braunau a Neckarsulmu
Litinový prvek schodišťového zábradlí, které kdysi vedlo kroky Schlaraffů k Teutoburgu, dnes visí v Braunau am Inn, poblíž Praga-Uhu. Dostal se tam díky Sassenovi, který „příznačně obdržel Rittername ‚Glanda' (= ‚zábradlí')".
Ostatní části zábradlí byly při demolici získány jedním Schlaraffem, dostaly se do Ansbachu, tam nebyly v H Onoldia použity a byly přenechány Reychu Heylbronnen pro nový hrad v Neckarsulmu. Tam skončil také železný sloup, na němž nyní Uhu tohoto Reychu trůní. Zbylé mřížové díly měly být přetvořeny na žezla.
Replika, která vznikla místo toho
Protože nemohl vzít samotnou bránu s sebou, vyrobil Jk Andres její Uhu jako repliku z mědi — dnes visí jako svítidlo nad Rostrou v Reychu „Am Erlenanger" (232).
Prameny k této stránce: schlaraffský cestovní průvodce; Ritterarbeit Jk Andres (232), a. U. 147; Chronik des Verbandes Allschlaraffia, svazek IV.
→ Přehled všech zachráněných kusů